Helfštýn: Po 200 letech jsou přístupná všechna patra paláce

Dlouhé tři roky byl pro veřejnost uzavřený palác na hradě Helfštýn. Důvodem byly práce na jeho záchraně a zpřístupnění. Čekání se ale vyplatilo. Díky tomu si teď můžete užít třeba výhled ze střechy paláce do údolí Moravské brány. Čekají vás navíc zajímavé expozice a atraktivní kulturní akce. O náročném projektu, ale také o složitém plánování letošních akcí, jsme si povídali s Evou Lehnertovou, pracovnicí vztahů k veřejnosti pro hrad Helfštýn.

 

Minulý rok byl pro hrad významný. Byl dokončený projekt, který po 200 letech umožnil přístup do všech pater paláce, ten navíc dostal zastřešení. Mají si tedy návštěvníci představit, že jste hrad „postaru“ dostavěli?

Projekt Záchrana a zpřístupnění paláce na hradě Helfštýn trval od roku 2017 do roku 2020, v tu dobu byl palác návštěvníkům zcela nepřístupný. Za to poměrně dlouhé období to však stálo. Podařilo se zachránit chátrající památku, tedy zajistit stabilitu torza paláce, jeho bezpečnost a také prodloužit životaschopnost. V minulosti přitom vznikalo mnoho návrhů, nebo řekněme názorových proudů, jak by měla výsledná podoba paláce vypadat a jak by se k opravě tohoto objektu mělo přistupovat. Zásadním pojítkem bylo jeho zastřešení, které by znamenalo i ochranu do dalších let.

Výsledkem je kombinace „nového a původního“, návštěvníci mohou v paláci rozeznat renesanční vrstvy a vrstvy moderní. Nikdy nebylo účelem hrad dostavět do jeho původní podoby a snažit se, aby nové části splynuly s těmi dřívějšími.

Některé místnosti paláce jsou nově zastřešeny, přičemž střechy jsou skleněné, což umožňuje průchod denního světla dovnitř paláce. Zajímavostí je, že při pohledu z vnějšku není zastřešení patrné. Zastřešení je totiž usazeno pod úrovní obvodového zdiva.

Kromě skla jsou v paláci využity materiály leštěný beton a corten. Z cortenu, což je povětrnostním vlivům odolná ocel se zvětralou povrchovou strukturou rzi, je například točité schodiště vedoucí až na novou střešní vyhlídku nebo lávky, které vedou v úrovni druhého podlaží paláce a po kterých si mohou nově návštěvníci celý palác projít.

Pod projektem jsou podepsáni pánové architekti olomouckého atelieru-r – Miroslav Pospíšil a Martin Karlík.

Jaké expozice mohou nyní lidé v paláci vidět? 

V pěti místnostech suterénu paláce se nachází expozice uměleckého kovářství, jejíž exponáty jsou k vidění také v celém areálu hradu, především na venkovních plochách. Často jde o díla, která vznikla během mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston nebo během Kovářského fóra – obě akce probíhají každoročně na hradě Helfštýn. Sbírka uměleckého kovářství čítá více než 1300 exponátů.

Dále se v paláci nachází expozice archeologie představující lapidárium, nálezy z výzkumu, numismatiku, kuchyňskou keramiku, kachle s heraldikou aj.

Součástí paláce je také panelové expozice, která čítá přibližně 30 informačních panelů, na kterých se nachází informace nejen o samotném paláci a jeho historii, ale i o dalších tématech s Helfštýnem spjatých.

Máte za sebou hodně změn, připravili jste i přes to pro letošek nějaké novinky?

Otevření tři roky zavřeného paláce je velkou změnou, rozhodně však pozitivní a vítanou. Nemohli jsme se dočkat, až budeme moci objekt zpřístupnit návštěvníkům. Věříme, že se k nám letos vydají a bude se jim na Helfštýně líbit. Děláme pro to maximum.

Na letošní rok jsou připraveny různé akce a pevně doufáme, že nám koronavirová situace a vládní opatření umožní je uspořádat. Ze stálic jde především o již tradiční Hefaiston, o kterém najdou lidé informace na zbrusu novém webu www.hefaiston-helfstyn.cz. Dále můžeme zmínit neméně významné Kovářské fórum, ale i třeba Helfštýnské ateliéry nebo Helfštýnskou pouť.

K největším novinkám letos patří koncept s názvem Palác žije. V sobotu 10. července to bude Palác žije chutí, kdy čekají návštěvníky noční prohlídky společně s degustací vína Vinařství Dvůr pod Starýma Horama a dalším zajímavým programem jako například šermířský souboj, tanec či ražba mincí. V sobotu 31. července pak proběhne Palác žije zrakem, kdy budou opět probíhat noční prohlídky zakončené tzv. videomapping na stěny nově zpřístupněného paláce. Půjde o jedinečnou show, která na Helfštýně nemá obdoby a v Česku se těší čím dál větší oblibě, videomapping využívají například města místo tradičního novoročního ohňostroje. Na obě akce je třeba si rezervovat místo přes e-mail helfstyn.rezervace@email.cz.

Perličkou sezóny může být pro někoho koncert Lenky Dusilové a Květy naplánovaný na 6. srpna. První živý koncert nás však čeká už v červnu, konkrétně 26. 6., kdy vystoupí moravský zpěvák Tomáš Kočko & orchestr.

Akcí chystáme mnohem více, všechny najdete na našem oficiálním webu www.helfstyn.cz.

Řekněte, jak jste se vlastně připravovali na tuto nejistou sezónu? 

Sezóna je skutečně nejistá a stejně nejisté byly i samotné přípravy. Ale protože ani my, ani nikdo jiný nedokázal v prosinci nebo v lednu říct, jaká bude situace v létě, přistupovali jsme k plánování sezóny pozitivně, tak, jako by veškeré akce měly proběhnout v plánovaném rozsahu i termínu. Samozřejmě že nakonec ke škrtání v kulturním kalendáři došlo, ale například Hefaiston, největší helfštýnská akce, letos proběhne. Dá se říct, že jsme přišli o první akce z kraje sezóny. Teď už má ale hrad brány otevřené dokořán a doufáme, že se vše zlepší. Na návštěvníky se moc těšíme, bez nich to zkrátka nejde a hlavně nemá smysl.

A můžete popsat, jak moc vás zasáhla protikoronavirová opatření?

Jak jsem zmínila, přišli jsme o některé plánované akce z počátku letošní sezóny. Také jsme neměli otevřeno v březnu, kdy už tradičně mohou Helfštýn zájemci navštívit o víkendech, a většinu dubna. Stejně tak nám část sezóny koronavirus ukrojil i v loňském roce – otevírali jsme pro návštěvníky později a zavírali o něco dříve. Musím ale říct, že v návštěvnících máme neuvěřitelnou oporu a když teď mohou, na hrad vyrážejí. Tím nám vyjadřují neuvěřitelnou přízeň, za kterou jim moc děkujeme.

Máte v plánu i nějaké další opravy, úpravy nebo jiné změny? 

Helfštýn je jedním z nejrozsáhlejších hradních komplexů v Evropě, jeho rozloha je více než 21 tisíc metrů čtverečních, z čehož lze snadno vyvodit, že tady práce nikdy nekončí. Vždy je co opravovat, zlepšovat, zušlechťovat. Obrazně řečeno – začnete na prvním nádvoří a než dojdete na poslední palácové, můžete začít znovu od prvního. (smích)

Torzo paláce, které se do minulého roku opravovalo, tvoří velkou část hradu, takže si můžeme všichni oddychnout, že se jej podařilo zachránit. Jistě nás čekají v celém areálu hradu další opravy, ale ty nelze s něčím tak rozsáhlým, jako byla záchrana paláce, srovnávat. Věřím, že teď nastává na mnoho let doba, kdy si návštěvníci budou moci projít a prohlédnout celý hradní komplex bez omezení.

Helfštýn se může pochlubit pomocníky, který jen tak nějaká památka nemá – Brontíky. O koho jde? 

Hnutí Brontosaurus sdružuje skupiny dobrovolníků, kteří pravidelně pomáhají s údržbou celého hradu. Říct ale, že jde jen o dobrovolníky, by nestačilo. Brontíci, jak si i sami přezdívají, jsou přátelé, mnohdy rodina, příznivci Helfštýna, jejichž práce si nesmírně ceníme. Ve skupinách přijíždějí ve svém volném čase na hrad a pomáhají se vším, co taková kulturní památka vyžaduje. Sekání trávníků, dřeva, hrabání listí, úklid, ošetření zeleně, opravy drobných nedostatků a mnoho dalšího, vše, co všímavý návštěvník může zachytit při procházení areálem. Brontíci pomáhají také při pořádaných akcích a přispívají tak k jejich hladkému průběhu. V počátcích se také podíleli na největších stavebních úpravách hradní architektury.

A nutno zdůraznit, že vše dělají bez nároku na honorář, zcela zdarma a ve svém volném čase nebo dokonce při čerpání své dovolené. Jediným příspěvkem je jeden oběd od zapsaného spolku Helfštýn. Myslím, že něco takového je v dnešním světě obzvlášť výjimečné. Jejich práce si opravdu nesmírně ceníme a mají za to náš velký obdiv.

Kdybyste chtěla někoho přesvědčit, aby si přijel prohlédnout areál, čím byste ho nalákala?

Největším celosezónním lákadlem je bezesporu nově zpřístupněné torzo renesančního paláce. Jde o objekt, do jehož pater se lidé přes 200 let vůbec nedostali, ale teď díky novým vsazeným lávkám z cortenu si mohou projít také druhé podlaží paláce. Dvěma schodišti, hlavním a točitým, se dostanou na unikátní střešní vyhlídku, ze které je dechberoucí výhled do údolí Moravské brány. Krásný, ale v mnoha směrech odlišný, je i výhled z vyhlídkové věže, tzv. husitské, kterou najdou návštěvníci na předposledním nádvoří, tedy po cestě k paláci.

Doporučuji se podívat na náš web www.helfstyn.cz do sekce Stálé expozice, kde jsou k dispozici fotografie fotografického studia BoysPlayNice, které dokázalo nový palác zachytit unikátním pohledem. Jejich fotografie opravdu berou dech, stejně jako video natočené dronem, které vzniklo pod taktovkou Trash Quads – je k vidění u nás na webu i na Instagramu @trash_quads.

Reakce návštěvníků na palác jsou v drtivé většině případů pozitivní, často při vstupu do paláce doslova ztratí řeč a postupně při procházení nasávají jeho atmosféru. Občas je fajn vyrazit „inkognito“ po hradu nebo přímo do paláce a poslouchat reakce, návštěvníci se totiž často neudrží a vypustí jen citoslovce nebo jiná zajímavá slova. Procházíte se po paláci a slyšíte jen „Ty jo.“, „Ty brďo.“, „Tak to je něco.“ nebo prosté „Wow.“. Když postupně projdou všechny místnosti paláce a dorazí až na střešní vyhlídku, ztrácí řeč podruhé, a ne kvůli množství schodů. (smích)

S otevřením paláce jsme ale nezanevřeli na pořádání kulturních akcí. K Helfštýnu neodmyslitelně patří Hefaiston i Kovářské fórum a je úžasná podívaná sledovat extrémně zručné kováře s lety praxe, jak jim pod rukama vzniká umělecké dílo. Často jde o rozměrné výtvory, nebo naopak velmi titěrnou práci s detaily. V loňském roce například tým kovářů ve složení David Hugo Habermann, Josef Habermann, Matouš Habermann a Lukáš Zadražil vytvořil dílo Jiskření velké přibližně 2,3 × 2,3 m, k vidění je při průchodu z druhého na třetí hradní nádvoří.

Hrad má dlouhou a bohatou historii. Na takových místech se ale leckdy dějí nevysvětlitelné věci. Máte vy sama nějakou takovou zkušenost? Případně pojí se s hradem nějaká zajímavá pověst?

Hrady jsou tajuplná místa a budí respekt. Nebudu lhát, když se brány Helfštýna návštěvníkům zavřou, občas, v zimě nebo za tmy, působí opuštěný areál až strašidelně. Zelenou paní ani černého rytíře jsem tady ale naštěstí ještě nepotkala. (smích) Oba dva jsou postavy z helfštýnských pověstí, kterých je mnoho. V prodeji je také přímo kniha Pověsti a též trochu pravdy z hradu Helfštýna.

Nejznámější je asi příběh O zelené paní, která se na hradbách a ve sklepeních Helfštýna zjevuje, avšak nikomu neubližuje. Zelenou paní se stala dcera týnského mlynáře Anežka, kterou se pokusil v den její svatby unést černý rytíř Messenpeck, tak, jak s oblibou unášel všechny mladé panny z kraje. U Anežky se mu to ale nepodařilo a ta, věrná svému milému Ondřejovi, skočila do hradního jezírka s pitnou vodou, ze kterého se ještě tu noc stal žabinec.

Oblíbený je i příběh O čertově studni, který se také přímo objevil v pořadu Zbojnické pohádky na ČT:D, namluvil jej český herec Ondřej Vetchý (vysílání z 13. 7. 2020). Studna i jezírko na hradě opravdu jsou, návštěvníci si je mohou prohlédnout. Černý pes, o kterém existuje také tajuplný příběh spjatý s loupeživým rytířem Fridušem z Linavy, bývá k vidění méně, (smích) ale děti se na něj průvodců během prohlídek ptají.

Příběhů a pověstí o Helfštýně koluje hodně a je na každém, čemu se rozhodne uvěřit a čemu už nikoliv. Člověk nikdy neví, jestli se nerozhodne zelená paní nebo černý pes zrovna dnes zjevit. ☺