Karlovarský,  Muzea

Retromuseum vás přenese do minulosti

Jen málokteré muzeum umí vyvolat takové emoce jako Retromuseum v Chebu. Jeho pracovníci by asi stěží spočítali, kolikrát slyšeli věty typu: Jééé, tenhle fén jsme měli doma! Podívej, takový vysavač používala babička! Hele, přesně takhle to vypadalo v obýváku u sousedů! … Retromuseum vás vrátí o několik desítek let zpět v čase, a to nejen díky autentickým exponátům, ale také díky reálným interiérům. Zaměřuje se na poválečný design, ale i architekturu, hudbu a také životní styl. Jak vůbec vzniklo? A jaké výstavy letos na návštěvníky čekají? Nejen o tom jsme mluvili s Marcelem Fišerem, ředitelem Galerie výtvarného umění (GAVU) v Chebu, která Retromuseum spravuje.

Marcel Fišer, ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu, která spravuje také Retromuseum. Foto: Archív Marcela Fišera

Řekněte, jak vznikl nápad vybudovat v Chebu Retromuseum? 

Tu myšlenku jsem nosil v hlavě už docela dlouho. S galerijním grafikem Petrem Kolářem jsme před lety navštívili berlínské muzeum bývalé NDR a tehdy nás napadlo, že by bylo super vytvořit něco podobného také u nás. A pak se uvolnil dům vedle naší GAVU. Jeho vlastník, město Cheb, nás oslovilo, zda pro něj nebudeme mít zajímavé využití. A protože se představitelům města myšlenka Retromusea líbila, tak jsme v roce 2014 začali s opravou. Město dům zdarma nabídlo GAVU, která jej opravila z evropských peněz a prostředků svého zřizovatele – Karlovarského kraje. Rekonstrukce domu a pořízení základního vybavení stálo zhruba 18 milionů korun, na dalších 1,5 milionu přišla vlastní expozice a rekonstrukce přilehlé části budovy galerie. V zadní části se totiž galerie a muzeum propojily a vznikl zde nový moderní depozitář. 

V roce 2016 jste otevřeli. Jak náročné bylo dát dohromady expozici? 

Naše galerie sbírku designu neměla. Jako první nás tedy napadlo oslovit širokou veřejnost a muzea. Našimi největšími partnery se tak stalo Národní technické muzeum a Umělecko-průmyslové muzeum. Právě jednotliví kurátoři z těchto muzeí zpracovávali jednotlivé sekce. Oslovili jsme samozřejmě také Danielu Kramerovou, která připravila k 50. výročí výstavy EXPO 58 v Bruselu velmi úspěšnou výstavu s názvem Bruselský sen. Má s touto oblastí velké zkušenosti, takže sestavila tým odborníků z muzeí, specialistů na jednotlivé sekce. EXPO pro nás představuje důležitý milník. Tehdy ustoupila do pozadí taková ta šeď a  také u nás se nastartoval nový vizuální styl. Dalo by se říct, že to byla počáteční fáze `konzumního života`, i když ne v západním slova smyslu. Je to tedy muzeum od Bruselu 58 do Sametové revoluce. 

Retromuseum v Chebu

Zmínil jste, že jste oslovili i širokou veřejnost. Donesli vám lidé nějaké exponáty? 

Ano, spoustu. Hned na začátku jsme vyhlásili výzvu pro veřejnost. Máme v muzeu několik reálných interiérů, do kterých jsme potřebovali exponáty, kterých by se návštěvníci mohli dotknout. A nashromáždili jsme jich opravdu mnoho. Stále se na nás lidé obrací s tím, že by nám rádi nějaké předměty darovali. Bohužel narážíme na náš omezený depozitář. Takže si musíme trochu vybírat. Přednost dostávají menší předměty v dobrém stavu, ideálně v původním balení.

A co tedy tvoří stálou expozici? 

Stálá expozice, která je jádrem Retromusea, se nachází v přízemí a na podestě. Část je muzeální, kde najdete předměty ve vitrínách. Pak je zde druhá část, které říkáme prostředí. To jsou autentické interiéry, dva obýváky a dvě kuchyně ze 60. a 80. let a pak jedna kancelář. Návštěvníci si mohou otevřít zásuvky, posadit se do křesel, zavolat si jednoho pokoje do druhého. Myslím, že zvlášť pro děti je zážitek, když musí číslo vytočit, ne vyťukat. Na podlaze je pak časová osa, takový průvodce celé doby. Každý rok reprezentuje jedna zajímavá událost.

Stálá expozice Retromusea v Chebu

Máte zde vystavené různé kusy nábytku, elektrospotřebiče, nádobí, ale třeba i auta. Můžete vůbec vybrat nějaký exponát, na který jste opravdu pyšný? 

Mně třeba přijde velice zajímavé, že se nám v sekci průmyslové designu podařilo vytvořit kompletní produktové řady vysavačů, žehliček a  kotoučových magnetofonů, a to od konce 50. do 80. let. Na jednotlivých výrobcích lze demonstrovat, jak se vyvíjela jejich podoba, nejen designová, ale i technická. 

Pak jsem velmi rád třeba také za velkou mozaiku v retrobuferu. Před lety byla sejmutá ze svého původního místa, mateřské školy na pražském Břevnově. Pak dlouho ležela na paletách a nebylo jasné, co s ní dál. Navíc ji navrhl Vlastimil Květenský, který mimo jiné učil v Karlových Varech. Takže se vlastně mozaika vrátila zpět do svého kraje. 

Funguje u vás i Retrobufet a speciální obchod. Co si zde návštěvníci můžou koupit?

Jsou to většinou předměty, které jsou natolik oblíbené, že ze sortimentu producentů nevymizely dodnes, jako například nafukovací hračky Libuše Niklové nebo čepice „zmijovka“ a některé další, které se vrátily v poslední době právě na vlně retra.

Stálá expozice Retromusea v Chebu

Nabízí se otázka – není muzeum částečně oslavou minulého režimu? 

Rozhodně ne! Je to muzeum designu a životního stylu. Ale v žádném případě to neznamená, že zde dobu před rokem 1989 lakujeme na růžovo. Vystavěné věci jsou často na vysvětlenou zasazeny do historického kontextu. Snažíme se návštěvníky obohatit o informaci, kdo předměty navrhl, jaký podnik je vyráběl, a jakou mají pozici v rámci českého designu. 

Jaké výstavy jste v Retromuseu pro letošek připravili? 

V hlavním sále právě teď probíhá výstava věnovaná historii brýlových obrouček, zejména těch produkovaných Okulou Nýrsko, které měly už v 60. letech velmi progresivní design. Na ní naváže expozice o vizuálním stylu podniku Prior, který byl v rámci tehdejší reklamy a typografie naprosto ojeidnělý. A na podzim připravujeme spolu s chebským muzeem výstavu věnovanou podniku ESKA Cheb – v Retromuseu bude část po roce 1945, v Muzeu pak počátky této slavné značky.

Retromuseum je otevřené každý den mimo pondělí, a to vždy od 10 do 17 hodin.