Andělská hora u Karlových Varů vyzařuje pozitivní energii
Nedaleko Karlových Varů najdete místo, které má půvabný název – Andělská hora. Ačkoliv není historie hradu a stejnojmenné obce zalitá sluncem, patří k lokalitám s největší koncentrací pozitivní energie u nás. Místo láká nejen turisty z celé České republiky, ale už sem našli cestu třeba i geofyzikové z Berlína. Sílu pozitivní energie této lokality znal ale třeba už i Johann Wolfgang Goethe.
Když se budete chtít na toto kouzelné místo vydat, určitě ho neminete. Leží jen kousek od hlavního tahu z Karlových Varů na Prahu a směrem z našeho hlavního města je vidět už poměrně z dálky po pravé straně. Na vyhaslé sopce staré 26 milionů let se nachází zřícenina hradu Andělská Hora. Pod horou se nachází i stejnojmenná obec. Ta byla založena ve druhé polovině 15. století. Od konce 18. století se obec a zřícenina staly oblíbeným výletním místem karlovarských lázeňských hostů. Patřil mezi ně například i básník a přírodovědec Johann Wolfgang Goethe. Ten zde dokonce oslavil roku 1786 své 37. narozeniny. Lokalitu potkalo hned několik katastrof.
V roce 1608 bylo městečko postiženo morem. Během třicetileté války dobyli hrad Švédové a vyloupili ho. O šest let později vyhořel kostel. Následoval požár města v roce 1718, který byl devastující pro hrad. Poničeno bylo prakticky veškeré hradní zázemí a lidé proto hrad nadobro opustili. Od té doby chátral. Navíc i původní podoba městečka byla zničena, a to při velkém požáru roku 1887. Nepomohlo mu ani násilné připojení k Německu v roce 1938. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo Andělské Hory vysídleno.
A co o místu říkají pověsti? Začátek té nejznámější nás zavede až za moře, nejspíš do dávné Anglie. Právě tam žil král Tristan, který měl být Artušovým potomkem. Když se mu narodila dcera Alvina, vyjel si na lov. V lese ale místo lovu zvěře zachránil chlapce. Dal mu jméno Ursinus, podle latinského ursus – medvěd. V jiných pramenech se objevuje jméno Richard Medvědí Pracka. Právě medvěd totiž roztrhal chlapcovu matku a nebýt Tristana, potkal by stejný osud i malého chlapce. Stal se tedy součástí rodiny. Když ale dospěl, zatoužil se stát králem. A co víc, toužil po Tristanově dceři Alvině. Podle jedné verze král se sňatkem nesouhlasil, a tak se Ursinus rozhodl Alvinu i přes její nesouhlas unést. Podle té druhé byli do sebe oba mladí lidé zamilovaní, Ursinus se ale bál požádat o princezninu ruku. Proto spolu uprchli. Tak či onak, doputovali prý až k Andělské hoře, kde Ursinus nechal postavil hrad. Narodily se jim děti, o šťastné soužití ale prý nešlo. Úlevu přinášela Alvině jen pomoc potřebným. O jejím laskavém srdci se mezi lidmi rychle rozkřiklo, a ti ji pak nazývali andělem.
Odtud měl hrad a kopec získat své jméno. Tristan, Alvinin otec, se ale nechtěl dcery vzdát a hledal ji, kde se dalo. Až jeden věštec mu poradil, kde je. Tristan s vojskem se ji tedy vydal osvobodit. Když se o tom dozvěděl Ursinus, rozhodl se, že uteče tajnou podzemní chodbou. Než tak ale učiní, zabije Alvinu. Přišel k ní se dvěma číšemi vína a omluvou. Prý se polepší. Alvina netušila, že je v její číši jed… V tu chvíli se ale do hradu dostal Tristan se svou armádou. Pár si narychlo připil na své usmíření a Ursinus se dal na útěk. Když se konečně Tristan shledal se svou dcerou, odmítla se s ním vrátit do své rodné země, protože se právě usmířila se svým druhem. Jaké bylo její překvapení, když vojáci objevili bezvládné Ursinovo tělo. Ve spěchu se totiž napil z její číše. Alvina pochopila, že ji Ursinul oklamal a nešlo mu o její štěstí. Vrátila se proto se svým otcem do země za mořem a hrad zůstal opuštěný.
S Andělskou horou se pojí také pověst o pokladu. Na hradě žil zlý pán, který okrádal a vraždil pocestné. V jeho konání mu navíc pomáhal kněz, který sešel z cesty. Jednou se stal cílem jejich loupení průvod mnichů, kteří vezli cennosti do kláštera v Teplé. Mnichy zabili a cennosti schovali pod velkým kamenem. To ale dorazil zbytek průvodu a své bratry pomstili. Pán hradu i se svým pomocníkem ale nenašel klid ani po smrti, jako kostlivci se vraceli na místo svého hrůzného činu, kde se museli modlit. U velkého kamene jednou v noci usnul chudý tkadlec. Byl prosit příbuzné o peníze pro svou početnou rodinu, ale vracel se s nepořízenou. Probudili ho právě tito dva duchové. Tkadlec, který byl strachy bez sebe, se začal modlit s nimi. A tím je vysvobodil. Oba mu poděkovali a změnili se v prach. Nalezený poklad se díky tomu vrátil do kláštera a mniši tkadlece odměnili, takže už nemusel své lakomé příbuzné prosit o peníze.
Pověstí o Andělské hoře je víc. Objevují se v nich i víly, které ale nepředstavují laskavá stvoření, spíš bludičky. Na vrcholu hory se mají objevovat také čerti. Magickou náladu místa podtrhuje i fakt, že se na hradě měla v 17. století nacházet alchymistická laboratoř Jakoba Tentzela.
I přes to všechno se ale podle psychotroniků jedná o místo, které uvolňuje silnou pozitivní energii. Podle literatury tu má energie sršet všemi směry. O příjemných účincích tohoto místa se zmiňuje i spisovatelka a astroložka Olga Krumlovská. Ve své knize Zóny zdraví a života – Místa, která léčí, píše: „V oblasti Andělské hory je rozsáhlá pozitivní zóna, která působí blahodárně na lidský organismus. Pomáhá proti depresivním stavům, normalizuje vibrační rovnováhu člověka, posiluje ochrannou funkci aury. Procházky na tomto místě jsou prospěšné především pro lidi přepracované a stresované.“
A to můžeme potvrdit, protože jsme se na Andělskou horu sami vydali. Vzduch je zde takový zvláštně svěží, jako kdyby byl čistší. A hlavně se začnete cítit velmi příjemně. Začnete být uvolnění a zklidnění. Těžko říct, jestli je to tím, že víme, co se o místě povídá. Nebo jestli za naše nadšení mohly krásné výhledy do okolí. Tak či onak, z místa jsme odjížděli v opravdu dobré náladě.
Podle senzibilů je Andělská hora jedním z nejsilnějších pozitivních zón na západě Čech. Zkoumat ji před mnoha lety přijeli dokonce i němečtí geofyzikové z Berlína. O tom se pro Karlovarský deník zmínil před třemi lety karlovarský historik Stanislav Burachovič: „Tímto měřením (pozitivních a negativních míst, pozn. red.) se zabývají dva berlínští geofyzikové, Grazyna Fosar a Franz Bludorf, autoři četných knih, některé vyšly i česky. Ti byli již před 25 lety ohromeni mimořádně silným a pozitivním vyzařováním znělcovou skalou Andělské hory a provedli na ní i mnohá měření pomocí virgulí a speciálních přístrojů (které pracují na lokalizaci elektromagnetického pole,“ pozn. red.), která pozitivitu místa potvrdila.“
Pro Karlovarské noviny noviny pak Stanislav Burachovič upřesnil: „Manželé Grazyna Fosar a Franz Bludorf se již desítky let věnují výzkumu starých sakrálních objektů a míst po celé Evropě. Jejich hlavními zájmovými regiony jsou Bretaň, Španělsko, Anglie a německé Porýní. Za pomoci nejmodernějších měřících speciálních přístrojů objevili celou řadu zajímavých souvislostí. Jejich měření prokázala u většiny starých kostelů středověkého založení shodné schéma energetického zónování.“
Pozornost lidí, kteří rádi navštěvují místa s pozitivní energií, zaujme i poutní kostel Nejsvětější Trojice, který se nachází kousek od obce Andělská Hora. Má nezvyklý trojúhelníkový půdorys a autorem projektu byl významný architekt Giovanni Battista Alliprandi. Nedaleko se nacházel léčivý pramen, ke kterému chodívala procesí věřících. Pramen vyvěral do roubené kašny. Nyní už není přístupný. Jsou zde jen zbytky studánky, která bývá přes léto vyschlá.
A jak některé zdroje vysvětlují, že je na Andělské hoře tak dobře? Pozitivní místo se prý nachází tam, kde vedou takzvané Ley lines. To mají být dráhy, která nesou nějaký náboj. Buď pozitivní, nebo negativní. Tyto čáry vedou po celé planetě a navzájem se kříží. Na místě, kde se kříží, pak prý vznikají takzvaná silová místa. Aby bylo pozitivní, a působilo na lidi dobře, je potřeba, aby se v tomto průsečíku setkalo ještě kosmické a zemské záření. Pokud všechny vibrace na tomto místě souzní, vznikne tu pozitivní místo. Naši předci podle historiků uměli tato místa intuitivně vycítit a poznat. Bohužel shon a nástup techniky tyto schopnosti u lidí zeslabily a tak se dnes těmito místy zabývá jen hrstka lidí, kteří tvrdí, že jde takovou energii i změřit.
