Vydejte se za příběhem českého Nicholase Wintona
Svého Nicholase Wintona má i Česko. Činy třebíčského rodáka Antonína Kaliny jen tak známé. Přitom za druhé světové války zachránil v koncentračním táboře Buchenwald více než 900 mladých, převážně židovských chlapců! S odvahou, vynalézavostí a každodenním nasazením vlastního života vytvářel spolu se svými spolupracovníky v Dětském bloku 66 pro své svěřence v nelidských podmínkách nacistického lágru podmínky pro bezpečné přežití. Díky Kalinovu hrdinství mohli zachránění chlapci ze všech koutů Evropy po válce žít naplno podle svých plánů a představ. Z řady z nich vyrostly světově proslulé osobnosti, úspěšné v mnoha oblastech lidského konání. Jsou mezi nimi i nositelé Nobelovy ceny. Tohoto statečného muže si už šest let můžete připomenout v Třebíči.
Pamětní síň Antonína Kaliny byla v židovské čtvrti poblíž Zadní synagogy slavnostně otevřena 17. února 2017, v den 115. výročí Kalinova narození. O dva roky později došlo k jejímu rozšíření o část nazvanou Děti Antonína Kaliny. Expozice je přístupná denně od 9 do 17 hodin.
Jak se dozvíte na stránkách antoninkalina.cz, Antonín Kalina se narodil 17. února 1902 v Třebíči jako druhý ze dvanácti dětí. Pocházel z chudé rodiny obuvníka. Sám Antonín Kalina se vyučil ve stejném oboru. Roku 1923 vstoupil do Komunistické strany Československa. Po volbách do obecního zastupitelstva v Třebíči v roce 1931 a 1938 se stal jedním ze členů obecní rady za komunistickou stranu a byl zvolen do několika odborů. Po přijetí Mnichovské dohody 29. září 1938 byly zakázány politické i kulturní organizace. A tak 20. října 1938 byla zastavena i činnost komunistické strany. 26. prosince 1938 vystoupil Antonín Kalina z komunistické strany a 2. ledna následujícího roku byl zbaven mandátu člena městské rady. Jako jediný odvolaný zastupitel na celém okrese se proti zbavení mandátu odvolal až k Nejvyššímu správnímu soudu. Nacisté vytvořili seznamy nepřátel Říše, na kterých se ocitl také Antonín Kalina. Zatýkáni byli sokolové, inteligence, českoslovenští důstojníci, komunisté a socialisté. Během prvních dvou měsíců bylo zatčeno více než čtyři tisíce osob. Na Moravě to bylo 1500 až 2000 lidí. Antonín Kalina byl zatčen 1. září 1939, v den, kdy vypukla 2. světová válka.
8. září 1939 dostal do koncentračního tábora Dachau a 28. září 1939 převezli Antonína Kalinu do Buchenwaldu. Kvůli svým politickým aktivitám před druhou světovou válkou byl často vyslýchán. Nacisté chtěli vědět, kdo byl členem okresního ilegálního výboru v Třebíči. Antonín Kalina jim však nikdy nikoho neprozradil.
Krátce po příchodu do Buchenwaldu se ale zapojil do činnosti československého národního výboru – ilegální organizace, která vznikla hned při založení tábora po příchodu prvních politických vězňů z Německa. V Buchenwaldu fungoval systém vězeňské samosprávy a už od začátku sestavovaly jednotky SS personál z takových vězňů, kteří by je mohli zastoupit při jejich každodenní práci a prosazovali táborový režim. V létě 1944 přestoupil na blok číslo 66 v Malém táboře, kde byl jmenován blokařem. V blocích 66, 67 a 68 vykonávali vězni lehčí práce a někteří ani nemuseli, třeba z důvodu nemoci, na apely.
24. srpna 1944 podnikli spojenci nálet na Buchenwald. Byly zničeny některé zbrojní výrobny, ale i kancelářské objekty, kde byly uloženy osobní spisy vězňů. Pokud měl být vězeň odsouzen k smrti nebo měl být poslán do jiného koncentračního tábora, bylo možné změnit jeho spis za někoho, kdo už byl mrtvý. Takto začal Antonín Kalina zachraňovat děti z bloku č. 66. Jednoho dne se dozvěděl, že šest Belgičanů z jeho bloku má být posláno do plynových komor. Poslal je tedy další den do práce s jinými jmény a čísly. S těmito Belgičany se pak Antonín Kalina setkal v roce 1948 na oslavách osvobození koncentračního tábora.
Antonín Kalina zjistil, že v každém transportu do Buchenwaldu je dvacet až padesát dětí – chlapců. Domluvil se s velitelem, aby dal všechny děti dohromady. Československý národní výbor, jedna z ilegálních organizací, ale s Kalinou nesouhlasil. Domníval se, že když budou židovské děti pohromadě, bude snazší je poslat do plynových komor. Antonín Kalina však dal před blok číslo 66 ceduli s nápisem „tyfus“. Tyfu se nacisté velice báli, takže se k bloku ani nepřibližovali. Věk chlapců se pohyboval od čtyř do osmnácti let, Antonín Kalina však mluvil o nejmladším dítěti ve věku tři a půl roku.
Antonín Kalina si vzal na svůj blok doktora Jindřicha Flussera a ten mu pomáhal připravovat seznamy dětí. Jeden byl s jejich pravými jmény, na druhém seznamu změnili židovská jména za křesťanská. Antonín Kalina neustále dětem opakoval, že nejsou Židé. I kdyby se jich někdo ptal, jestli jsou, musí odpovědět, že ne.
Před koncem války se důstojník SS zeptal Kaliny, kde má svoje Židy. Antonín Kalina mu odpověděl, že nemá žádné Židy a ti, které měl včera, odešli do transportu. Vyšlo to a Antonín Kalina zachránil další děti.
Na začátku dubna roku 1945 měli Němci seznam 47 vězňů, údajných představitelů odbojové organizace v táboře. Tito vězni měli další den nastoupit k bráně, aby byli zabiti. Vězni ale byli přestrojeni a ukryti. Antonín Kalina schoval v bunkru pod blokem 66 Petra Zenkla, politika a primátora Prahy v letech 1937–1939. Zenkl věnoval Kalinovi po osvobození za zásluhu zlaté hodinky.
V sobotu 7. dubna 1945 chtěli esesmani vyhnat Židy na pochod smrti. Přišli pro ně i na blok č. 66. Antonín Kalina je však přesvědčil, že na svém bloku nemá žádné Židy. Podle oficiálních zdrojů zachránil přes devět set dětí, podle něj to však bylo až třináct set.
Jedněmi ze zachráněných dětí byli Elie Wiesel, kterému byla v roce 1986 udělena Nobelova cena za mír, nebo třeba Imré Kertész, který v roce 2002 získal Nobelovu cenu za literaturu. Imré Kertész zemřel 31. března 2016.
Dalšími zachráněnými jsou Pavel Kohn, Israel-Lazslo Lazar, Alex Moskovic a Naftali Fürst, kteří se stali hlavními aktéry filmu Kinderblock 66 popisujícího pobyt v koncentračním táboře Buchenwald.
Zdroj: antoninkalina.cz
